Benátský štuk

Benátský štuk je dekorativní technika, jejíž počátky sahají až do starověku. Jak název napovídá, benátský štuk byl nejdříve používán na území Itálie, kde byla vyvinuta směs vápence a mramoru, která je po vytvrdnutí velmi odolná proti plísním i proti vlhkosti. Tato technika byla nejčastěji využívaná v době italské renesance a to především v benátských palácích. Původní technika nanášení benátského štuku se skládala celkem ze sedmi fází. Díky moderním technologiím a materiálům ale vrstvy postupně ubývaly a aktuálně používaná technika se skládá pouze ze tří vrstev v prvotřídní kvalitě.

Stejně jako v minulosti aplikuje se i v dnešní době benátský štuk díky své jedinečnosti především do reprezentativních prostor. Techniku lze díky výborným vlastnostem použít do exteriérů i interiéru. Benátský štuk se nejčastěji aplikuje do hotelů, divadel, restaurací, konferenčních sálů, jednacích místností a do prostorů schodišť. Díky téměř hladkému povrchu vyžaduje minimální údržbu, neusazuje se na něm prach a v porovnání se skutečným mramorem zatěžuje nosné konstrukce objektů pouze minimálně. Díky snadnému nanášení lze navíc benátský štuk aplikovat i ve členitých prostorách, jako jsou například výklenky, sloupy či oblouky.

Tři fáze nanášení benátského štuku je třeba od sebe oddělit několikahodinovými pauzami, aby daná vrstva vždy kvalitně ztuhla. První fáze spočívá ve vytmelení podkladové zdi a pečlivém vybroušení. Ve druhé fázi se na připravený povrch nanáší podkladová vrstva štuku, na kterou je ve třetí fázi nanesena finální barva. Po zaschnutí a profesionálním vyleštění se benátský štuk mění v dokonalou kopii leštěného mramoru.

GALERIE

INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO

Menu Title